Mallorca den 1.-Kouzelný dědeček

26.04.2021
Letiště Vídeň
Letiště Vídeň
Tak jo! Tak jo! Opravdu sedím na okně ve Vídni na letišti. Ačkoliv jsem vstávala ve 4, tak jsem jen tak tak stíhala boltem na hlavní nádraží na vlak sem. A to jsem se jen oblékla a vyčistila zuby. Moje klasická časová reserva byla ta tam! Ale díky skvělému taxikáři co se mnou jel tak rychle jak jen mohl, jsem při vylezu z auta měla 5 minutovou rezervu do odjezdu. Takže pohoda! A tak co no.... už při zabouchnuti dveří u nástupu jsem věděla, že to bude v klidu. Běžet umím, dlouhé nohy mám a kdyby mi to i přes to ujelo, vyřeším to jinak. Jak? To nevím, na to jsem žádný plán B neměla. Nicméně jsem stihla sedět ve žlutém vlaku, s 9kilovou krosnou nad hlavou, dělat si srandu z nástupiště ze kterého mi to jelo na letiště. A vlastně pomalinku mi dochází že právě opravdu začalo moje dobrodružství. Holky, co ještě pár let zpátky s maminkou(děkuju za všechno❤️) a sourozenci bydleli po azylových domech...

Jela jsem tak, že jsem měla tricko s dlouhym rukávem, pres to s kratkym, flanelku a džiny, jelikoz jsem celou dobu vedela, ze mit toho na sobe vic, uskvarila bych se v letadle. To se mi potvrdilo i s těmito druhy oblecení, uz ve Vidni na letišti, jenze se mi fakt nechtělo zase balit si ty svoje saky paky a jit s nima na wc se tam svlikat, takze jsem to neudelala. Litovala jsem toho uz v letadle ;D
Ale to co bylo, kdyz jsem po třech hodinkách vylezla z letadla...kde jsem sedela u okna a vedle me chlapik s hustou apkou ktera ukazuje drahu a trasu letu, kolik to leti, v jake jsme vysce,... a to jen podle gps. Mazec. Nicmene to kdyz jsem vylezla z letadla takhle “navečená” bylo jeste ok oproti tomu, co bylo kdyz jsem vylezla pred letište. Uspesne jsem přežila asi 4x ukazani příletového qr kodu u ruznych kontrol rozsetych po letisti. 
Jsem vylezla cela natesena z letiste a hea rovnou na autobusovou zastavku...jeste nez jsem tam došla zapotila jsem se snad tak, ze to vic nejde. Takze nasledovala otočka a vysvetlovani pídící se kontrole proc jsem tam znovu vlezla, potom uz skoro profesionalni převlikani se do kratasů na wc.
Po těchhle obštrukcích okolo letiště, byla v planu cesta na ubytko. Diky aplikaci Moovit jsem vedela kudy mam jit abych se dostala na autobusovou zastavku, protože to co bylo u letiste za chaos, na me bylo too much a to se vyhnam i v irskych jizdnich radech. 
A tady přicházi řada na kouzelného dědečka. Jdu, jdu a najednou na me mluvi španelsky chlapik co jsem ho předbehla. I kdyz se ucim spanelstinu, pouzil me uplne neznamý slova a  tak jsem mu nerozumela ani kontext ;D 
“Dohadovali” jsme se o tom jak kdo na koho bude mluvit abysme si rozumeli. Nakonec jsme oba dva plácali jak spanelstinu, tak anglictinu, tak němčinu a ja i čestinu
Ale tenhle kouzelný dědeček, me jen tak, proste jen tak odvedl z letiste az k pláži....a tak jsem poznala poprvé laskavost lidi tady zijicich.
Ubytovala se, vykoupala ze sebe ty tuny potu co jsem vyprodukovala behem te skoro hodinove cesty na pláz a běžela ven.
Smočit si poprve nohy v moři, dívat se na ty nekonečně lamajici se vlny na hladině, zažilt jake to je, jit nekolik kilometrů v písku(nezapomente jako já na to, ze budete taky muset zpátky), nadýchat se soli a nechat si rozcuchat vlasy stylemcze nejdou moc učesat. 
A potom se jeste skoro složit do postele. I takové airbnb je❤️😁

*Případné pravopisné chyby a překlepy budu opravovat az. budu mkt čas.
**Grafcké rozloženi proberu az budu doma u pc. Do te doby se omlouvam předem