Mallorca den 12. - Křišťálová voda
Dneska to bude z trochu jiného soudku. Když jsem v zahraničí, nevyhledávám úplně Čechy co tam přijeli taky na dovču. Důvod? Nemám rada typické Čechy v zahraničí. Důvodů je víc. Ale typické Čechy nemám rada nikde, ať už u nás nebo jinde. Dělají hluk, nutí vás do něčeho co nechcete a mysli si, že když nejsou v Česku tak můžou všechno.
Jezdit jako rychlí hovado v serpentinách, ječet a nadávat u nebo v moři, pít alkohol a pak si sednout za volant,... a mohla bych pokračovat.
Přes fb skupinu jsem potkala dva třicátníky z Prahy se kterýma jsme dali výlet na Cap de Formentor. Bylo to tam krásný, naprosto nádherné výhledy, všude kam se podíváš moře, nebo skály, neskutečně průzračná voda, která hraje několika odstíny modré, kamenitá pláž a kozy, divoký kozy co ale přijdou až k tobě, očichají ti ponožky a jdou dál😁.
Říká se, že aby sis užil i tu největší krásu, musíš být v dobré společnosti. Což se o dnešku tak úplně říct nedá. Neužila jsem si to tak moc jak by to šlo, byla to jedna perla za druhou. Důvody i kvůli kterým jsem z Česka brala kramle pryč. Utíkala jsem ne z Česka, ale od těch lidi, od typických Čechů. A tak si mnohem víc rozumím s lidmi co mají srdce v horách. S lidmi které potkám už na treku, s lidmi kteří to mají za sebou nebo mi mají co jiného předat. S lidmi, kteří mají hlavu stejně v pejru a srdce v přírodě. Ať už jsou to Češi, nebo cizinci se kterýma si rozumíme tak nějak polopatě. Mám rada lidi. Lidi kteří mě neomezují. A tady ve Španělsku, se o vás buďto zajímají nebo Vás podporují, jinak o nich nevíte. To je mi neskutečně sympatické. A už teď mi to v Česku chybí a to tam ještě nejsem zpátky. Jako všude i tady je závist a pomluvy, ale jako cizinců ve Španělsku se vás to netýká protože koho nezajímáte, ten vás jednoduše ignoruje a dělá že nejste. V Česku je dost lidi kteří jsou nějak zakomplexovaní a často čím víc je nezajímáte, tím víc nahlas jsou. Ať jste cizinec nebo klidně i Čech. Smutné, ne?
Navíc musím říct, že Mallorca je mnohem hezčí když si ji projdete pěšky. Dostanete se na místa kam se jinak nedostanete, výhledy, všelijaké zákoutí, přechody hor. Pěšky Mallorcu zažijete. Z auta ji jen vidíte. Jela jsem dneska po výletu na krásný Formentor, zpátky do Esporles a i ta jak jsem říkala nezáživná cesta z Pollença do Port de Pollença by byla pěšky hezčí než naopak autobusem. Z Palmy do Esporles ani nemluvím. Člověk i když je nalepený na skle, nedokáže si to pořádně užít tak, jako pěšky, nebo alespoň já. Nicméně se mi líbí jak tady mají udělané zastávky a hlavní nádraží. Tak jednoduše. Nikde žádná miliarda obchodů co by vás rozptylovala, maximálně automat na pití a nějaké bonbóny.