Mallorca den 15. - Trauma a kompenzace

10.05.2021

Poprvé v životě jsem dneska ochutnala paellu. S mořskými plody. Do dnešního dne jsem si jen myslela, že mi nechutnají a proto je jejím. Ode dneska už to vím. 
 
Ta Paella, pro mě, bylo něco strašného. Když mi ji dal na talíř, tak první co mi prohlásilo hlavou bylo, že to snad nechutná tak jak voní. Vůbec mi to nevonělo. Můj pohled směřoval na Táňu se kterou jsem si ji dala, ta už jedla mušle a já se do nich nemohla ani podívat. Tak jsem je dala jí a pak přišla na řadu kreveta. Měla jsem tam na svém talíři mrsknutou jednu krevety v celku, i s hlavou, nohama, no proste celou. Tak mi ukazovala jak ji jist, ze nejdřív odtrhneš hlavu kterou ona ještě vysaje, pak nohy a následně oloupeš krunýř. Po tom co krevetě vzala hlavu, jsem spustila pláč. Já se smála, protože to říkala tak jednoduše a někomu jen tak hlavu neutrhneš, pokud to není kreveta. No ale pak mi došlo, že ji fakt utrhla hlavu a nohy, a nebyl to pláč že smíchu, ale z toho ze jsem dostala neskutečnej záchvat. Bylo mi najednou tak strašně líto té krevety, že už nemá ani hlavu, ani nohy. Brečela jsem a nemohla jsem přestat. V tom nejhorším k našemu stolu šel číšník a koukal na mě. Při tom, jak mám před sebou Paellu s mixem masa a plodů a pláču tak až se sama zajíkám a do toho se směju. ...😂 

Zajímavé bylo, že po těch mořských plodech byla cítit a ta ryze a pak jsem Paellu cítila všude na pláži. Tak už vím, co si 100% nikdy nedám.

Zato potom jsme jely do Solleru protože v tenhle den tam bývá typická bitva mezi Malorcanama a Maurama. Takzvané Firo. Kdy lidi v celém městě oslavují to, že kdysi dávno přeprali a vyhráli bitvu s Mauri a ubránili si Mallorku. Dělá se každoročně rekonstrukce bitvy, večer na náměstí kapitán malorčanů má proslov a zpívá se hymna. Slaví to mnohem víc než třeba Vánoce nebo Silvestr. Jenže kvůli současné situaci s pandemii se rekonstrukce bitvy nekonala. Náměstí bylo plné policistů a těch pár lidí v krojích bylo smutných ale dodržovali opatření. Na náměstí i tak bylo hodně lidi, na to ze se nesmí shromažďovat. Ve městě byly kolotoče, tradičně bývají ulice plné stánků, ženy, muži i děti v krojích a tanci se, pije a ji. Zpívá a oslavuje. Tohle všechno teď nebylo, ani hymna. Na náměstí byla atmosféra plná očekávání, skoro až hmatatelného smutku a zklamání. Tak jsme si vyšli nahoru nad Sollér k výhledu u tří křížů. Je tam sousta schodů a uprostřed na zdi tři krize, z bílého kameni a krásný výhled na město. Byl moc krásný západ slunce, co se opíralo o Puig Major, nejvyšší horu Mallorky. Zlatými odlesky hrály i další vrcholky hor které vedou okolo celého města, je totiž v údolí.

Tak jsme si užili výhled a šly k autu když v tom rachejtle. Ohňostroj! Na náměstí!

Takže jsme se rozběhli, ta ulice byla snad nekonečně dlouhá, z kopce, vedoucí skoro až náměstí ale když už jsem myslela ze jsme v půlce, vypadalo to ze jsme teprve na začátku.

Na cely ohňostroj jsme na náměstí stihly doběhnout a pak už nás čekala večeře s Taniným kamarádem. Já celá nadšená, že si konečně někdo taky kraji burger napůl. Tak něco povídal a já na nej koukám a kývam hlavou, myslím si totiž, že říká něco o tom, že ti to pak cele vypadne, podle gest. Tak jsem přitakávala a byla spoko. No...

Říkal, že s to tak krájí kvůli tomu, aby si neušpinil vousy 😂