Obočí všude kam se podíváš
Od května se toho událo tolik! Tolik co tu chybí. Tolik co si zaslouží tady být, třeba jak jsem se sebrala, začala běhat nebo jela s kamarádkou na Mont Blanc. Taky ty mé myšlenkové pochody které občas fakt stojí za to :D. Nápady, realizace, reálno.
Spousta cestovatelských tipů, co kam jak a proč. Jenže veškerou energii mi bere salon.
Ať už v dobrém, investuji energii a sebe do klientek, nebo zařizování a fungování s kolegyní. K tomu řeknu hlavně jediné - v tomhle prostoru to nevidím na nějak extra dlouho, má cesta je individuální. A to tak moc, že okolo roku, roku a půl si otevřu salon který si vymazlím od miminka, od ničeho, sama. A budu tam SAMA. Ačkoliv miluju lidi a mít kolegy je fajn, moc se to neslučuje s tím, v jakém prostředí já potřebuji pracovat.
Jednoduše řečeno, potřebuju mít prostor sama pro sebe a nemuset se přizpůsobovat komukoliv jinému. Věřte mi, když jste na kosmetice- chcete si odpočinout (logické, že?) a ne poslouchat odvedle fén, konverzaci, smích nebo hudbu když vy tam máte jinou atmosféru. Je to dost rušivé. Dívám se na to z pohledu klientky a to mi dává takovou zpětnou vazbu dá se říct. Zpětnou vazbu o tom, že tohle je fajn cesta. Například co teď řešíme je to, že jsem tam od května, ale do teď, nemáme reklamní baner. Takže NIKDO neví o tom, že tam vůbec jsem.
Nechci hanit kolegyni, jenže ona neumí fungovat ve dvou. Lže, používá bez svolení můj prostor (kde mám přístroje za x tisíc, a nejen přístroje), mé prostředky na uklízení a podobně. Kdyby řekla hned že nemá nikoho kdo baner vytiskne tak budiž, poptám se a seženu. Ne ona prostě mlží. Stejně jako má dost neschopného designéra se kterým není domluva. Takže jsme čekaly přes měsíc a půl na design baneru a pak dva měsíce jsem čekala než to ona nechá vyrobit. O čemž stále mlžila a když jsem se doptávala tak byla jen nepříjemná. Což není kolegiální už tuplem. Nemám snad pravdu?
Ale aby to nebylo jen o stěžování si, jak to mohlo vyznít. Dost se i vzdělávám. Třeba ve chvílích kdy mi nedorazí nová klientka a já tam mám volné okno které již nemám šanci obsadit. Přichází na řadu online kurzy od zahraničních tvůrců. Jsem tak trošku "posedlá" neustálým vzděláváním se a neusnutím na vavřínech. Je to správně, já vím. Jen to říkám už s nadsázkou. Mám potom v hlavě tolik informací kterýma zahlcuju nejen svůj mozek, ale i mozek přítele nebo kamarádky :D Takže oni dva, mají pomalu už stejné informace jako já. Až otevřu salon a budou tam oni dva pracovat taky, nemůžete se divit :D
Ke chvílím kdy mi nepřijdou nové klientky. To je důvod proč jsem nastavila pro nově příchozí, zálohu na termín.
Taky jsem se KONEČNĚ! dostala na kurz k mé největší brow ikoně co na světě je! A to k Adélce Dort z upravaoboci.cz. JEDINNÉ Češce v IABA- Mezinárodní Asociace Brow Stylistů ! Chápete to?! Možnost k ní jít na kurz.... pro mě byl úplně největší pohon práce. Dělám laminaci obočí už rok, nedávno jsem měla výročí. A od té doby jsem vyzkoušela spooooustu značek, barev, stylů. Nakoukala nespočet videí a živých vysílání o obočí a o řasách. Nicméně stále jsem nebyla profík. I když by spousta klientek namítalo. Děkuji <3 .
No a teď? Teď jsem certifikovaný BROW BOSS!
Ne. Stále tomu nemůžu uvěřit. I když ty informace z kurzu dochází ještě teď. Od půlky září :D.
Možná to bude znít moc selfish.
Ale co. To už mohlo znít tolik článků :D.
Navíc jsem KONEČNĚ začala lepit i květinovou stěnu o které jsem mluvila už snad od června. Jen nastává malá změna plánů a protože bych si na to musela vzít snad půjčku- což nehrozí, Nebude celá stěna, nýbrž jen taková brána a u nohou lehátka budu mít brow/make-up koutek. Haleluja! A?! Ani na něm tak moc nevykrvácí moje peněženka.