Štěstí sdílet

Když nemůžu sdílet s tebou, tak tu pozornost roztříštím na milion a jeden kousek.

Budu šťastná, z všech těch maličkostí ze kterých žiju. Z hezkého obrázku v kafi, z květiny co dostanu od někoho na ulici proste jen tak, ze sluníčka i kdyby svítilo jen chvilku. Ze svítících hvězd i když nepoznám ani jedno souhvězdí. Z dobrého vyspaní a šílených snů. Z proměnlivé barvy svých očí, která je spolehlivý ukazatel mého vnitřního štěstí. A z hromady dalších maličkostí které pro mě znamenají mnohem víc než velká gesta a pro tebe jen zanedbatelné nic. Taky se budu radovat z toho, že lidi neodsuzuju a nesoudím, a taky z toho když někdo druhy nesoudí a neodsuzuje mě. Nehledě na to, co o mě ví a neví.

Budu dál šťastná za všechny lekce co jsem dostala, za všechny ty špatný vztahy. Taky za všechno cos mi pod tlakem ukázal i když sis myslel, že ty pro mě neděláš vůbec nic.

Budu šťastná navzdory tomu, že jsi tvrdil že já jsem to co chceš a že jsi se rozhodl a měnit nebudeš nic, no a pak jsi otočil a o ničem takovém skoro ani nevěděl. Budu šťastná navzdory chybám který dělám já, ty, všichni lidi na světě. Protože bez chyb, by se nikdo nemohl posunout. Protože bez chybování bychom nebyli lidi. A taky protože kdo chyby dělá a neopakuje je, ten ví co chce i když to neřekne nahlas.

Budu šťastná i proto, že lidi mým životem prochází. Že někdo projde rychle a někdo se zastaví a zůstane v něm. Že tady na tom světě prostě jsem a budu. I kdyby se proti mě celý otočil zády. Dál v sobě budu budovat to dětské štěstí ze všech malých věcí. Rozhodla jsem se být šťastná i bez tebe. Tentokrát už, ale tak, aby mě o vnitřní štěstí nikdo nepřipravil.

Byla, jsem a budu šťastná. Protože vím. Protože můžu. A protože si to zasloužím a budu pro to dělat maximum.

Díky!