Zase zpátky - Mallorca den I.

05.05.2022

Tak jsem zase tady. 
Tentokrat s parťákem a musim rict, že cesta s nim byla jina. Nez klasicky sama se sebou. Jak nečekané ;D. Nevim jestli bych uplne řekla, že lepší, ale jiny a moc fajn. V první řadě se máte po kom válet behem cesty(pokud rovna nejste vy ten, po kom se druhy válí :D ) a v druhé můžete se po sobe valet.  
Jak jsem začala cestovat behem pandemie, tak ted chodim na stejna mista a nestacim se divit kolik lidi tu tak najednou je. Jak se rozkopalo a zrenovovalo letiste ve vidni, kde nebylo moc lidi a ted? ted stojite frontu i na vstup. O tom co za hnus bylo kdzy jsme vylezli z letadla v Palme, snad ani nekomentuju.
Je mi z toho tak nejak trochu smutno. Zase všechny mista budou přervany turistama a bez atmosfery ktera ma takovou moznost vzkvetat kdyz je v komornejsim kruhu.
Ale třeba ted sedime v El Arenal, na plazi, jime večeri a poslouchame vlny, uz téměř sami. Od zapadu slunka az do ted. Po prave ruce mame hory, které se odzadu zahalují do mraků tmy. Tmy která je tak černá, že je celé pohlcuje a neni vidět uz ani zakladna a ani třeba špička. Jsme ubytovani v hostelu v El Arenal, kam jsme šli z letiště pěšky. Cestou, kterou me loni vedl kouzelný dědeček. Pamatujete? A tak jsem tentokrat vedla já Martina. Jen si nemyslim, ze bych byla uplne kouzelná.