Do Švédska přes půl Evropy

Nebudu předbíhat, i když bych to ze sebe nejradši všechno vychrlila.
 Start začal už někdy v září, při nákupu letenek. Domluvily jsme se na neutrálním uzemi, že budeme prozkoumávat Stockholm spolu. Takže jsem si hledala letenky Praha- Stockholm. Našla Vídeň-Varšava-Stockholm za 1 000Kč,což je a bylo krásný. Až na to, že mi zrušili let 16.11 a další přesunuli na 17 a na druhé letiště. V pohodě, fakt v pohodě. Až na to, že jsem den před nákupem videla, že to z Prahy do Göteborgu letí do pětistovky. Plan byl neutralni uzemi. Tak jsem se ho držela a přesunula to cele na 17.11.

A tím se oslým můstkem dostávám do současnosti.

Jenomže to z Vídně letělo v pět hodin ráno, takže abych byla na letišti už tak ve tři. Tudiz jsem jela v sedm večer v Prahy do Brna, abych tam nasedla na gepard bus a jela do Vídně. Jelikož jsem byla nějaká rozhozená, nešla jsem na bezpečnostni kontrolu rovnou i když byla otevřená. Asi mi to nepripadalo ok, když tam bylo tolik lidi na gaucich a kresilkách před. Takže jsem to šla vykempit na zem, vyřešit si autobusy a lelkovat na sociálních sítích. Před jednou ráno.

Asi ve čtyři jsem šla na bezpečnosti kontrolu, kde mi vzali stranou batoh a musela jsem ukázat co v něm mám. Stejně jako mi dělali stěry z rukou, telefonu a pasu. Rikala jsem si, že jsem ok, ale co by dělal člověk, co den předem třeba střílel ze vzduchovky? Nebo byl na střelnici? To jakoby… to moc neokecáš.

Ve Vídni všechno v pořádku. Let do Varšavy byl v pohodě, nic moc extra, ale v pohodě. Neviděla jsem úplně východ slunce protože jsem neseděla u okýnka. Ale do uličky, jelikož jsem se teď odnaučila platit si sedadlo.

Jenže celá Varšava byl jeden velký, fakticky velký problem. Doletěli jsme s nějaký zpožděním, takže jsem měla na prestup z letadla do autobusu 20minut. Do autobusu který me z letiště chopin měl odvezt na letiště modlin. Do autobusu co jsem měla zaplacený! Flixbus.

Vybehla jsem z letiště do 10 minut, našla jsem i nástupiště ze kterého to mělo jet a autobus nikde! Běhala jsem za každým autobusem. Ptala jsem se každého řidiče, jestli jede mým směrem a už si přišla jak lehká holka. Fakt jsem si tak připadala. Vyeskalovalo to tím, že jsem čekala půl hodiny na autobus který proste nedojel. Respektive asi dojel, ale ridic me poslal doslova doprdele, ze me brát nebude a ať si počkám. Jenže nevím jestli to byl můj, měl sice napsáno že jede AirPort Chopin/ modlin, ale neměl nikde žádné číslo asutobusu podle kterého jsem se měla orientovat. Takže!

Tak že pojedu vlakem, vlakem a busem přes centrum. Koupim lístek jdu na nástupiště a najednou! Najednou koukam že vlak dojede za 45 minut a na miste budu v 10:05. Což je "trochu" pozdě, když odlitam v 10:20.

Varianta 4 přestupů ve flixbusech jsem rovnou zavrhla, když mi flixbus nechtěl najít ani jednu zastávku. Takže uber.

V životě jsem nejela ničím tak drahým jako byl tenhle uber. Stalo me to 1600Kč+250 co me stala jízdenka flixbusu. Což je víc jak cele letenky. Nicméně mi pan úplně brutálně vytrhl trn z paty. Chtělo se mi až brečet. Nebudu lhát. Fakt to byla už čistá zoufalost, celá tahle blba situace. Navíc jsem měla na přestup jen tři hodiny. Kdyby to neletělo jednou za den a to tak, že se ty letadla úplně míjeli o několik hodin ( přiletěla bych třeba v 19, ale odlétalo to v 10 ráno), tak bych letěla z jednoho letiště. Jenže Ryanair má svou největší základnu na Varšava modlin. Pozor na to.

Uber me hodil na druhé letiště, které je úplně přes celé město, a tím mi zachránil dost zadek.

Ale jak už jsem zmiňovala, celá Varšava byla fakticky fakt výživná. Na letišti je nula nula prd služeb. Tři "restaurace" nahoře, kde se ani v jedné člověk nenaji, protože se to nedá. Ceny napálený, jídlo hnusny, obsluha vyhořelá. Víc lowcost letiště jsem nezažila. Nedá se tam ztratit, je to uzka nudle. A na téhle úzké nudli, naše letadlo mělo půl hodinové zpozdeni. Což… bylo fakticky blbá situace, když jsem měla doletět do Stockholmu ve 12:05 a ve 12:45 mi jel autobus do jonkopingu.

Rezerva 10 minut? Způsobovala VŠECHNO! Jen ne klid. Fakt ne. Navíc jsem nic nejedla od Brna, bolela me hlava a to jídlo ve Varšavě bylo odporny. Jak někdo dokáže takhle zmrvit panini…Nastupovali jsme do čerstvé přisedleho letadla na zem, kdy sedačky byly skoro ještě teplé od cestujících co chvilku před námi vystoupili.

Diky pohotovemu pilotovi jsme zpozdeni půl hodiny strahli jen na dvacet minut a tak jsem mohla během 10-15 minut proběhnout obrovské stockholmské letiště, na autobusové nádraží a stihnout autobus na který jsem měla koupenou jízdenku. Během letu ke mne prislo uklidnění, asi to bylo i tou dlouhou meditací kterou jsem si dávala při startu. Nechala jsem to být, věřila jsem vesmiru a ve své schopnosti. Stejně bych svým stresováním ani nervozitou ze zpozdeni, nic neurychlila ani s tím nic neudělala. Tak jsem se s tím smirila a připravila se na to, ze si prostě eventuálně koupim novou jízdenku za tisícovku no…

Jaké překvapeni ze jsem vystupovala z letadla jako úplně první, mezi provníma proletěla letiště a byla i mezi prvníma na zastavce autobusu.

Strašně jsem si užívala ty systémy, tabule, ukazatele, přehlednost. Nádhera. Ne jako Polsko.

Během pěti hodin v autobusu, jsem chtěla pracovat, připravovat si feed na Instagram, ale místo toho jsem se to proste jen snažila přežít. Užívala si moc přítomného okamžiku, zuté boty, kdy potom moje nohy zamořili cele spodní patro autobusu ;D. Psala si s Natálkou a koukala jak vymyslím londyn při cestě zpátky.

Po 23hodinách na cestě, kdy jsem reálně naspala tak… 4 hodiny? Možná. Jsem se po půl roce potkala s moji bestýs kamarádkou Natálkou 🤩❤️‍🔥. Kterou jsem měla možnost poznat diky Vítkovi z podcastu love is on The Air. Který miluju. A diky křtu jeho CD.

Prošly jsme se okolo jezer, zašli do bastard Burgers, což bych úplně nedoporucovala. Srovnala bych to se sušším mekáčem. Potom jsme se couraly městem a jely domu.

Švédská doprava je docela drahá, abych pravdu řekla. Za jízdenku ať jedete 10 minut nebo hodinu a půl, zaplatíte v přepočtu asi 80Kč. Kam se hrabou 2€ co jsou ve Španělsku ;D

Druhý den jsme se vyspaly do růžova, daly si královskou snídani, udělala jsem Natálce laminaci řas a obočí. Pak jsme se vyprdelily docela pozdě a stihly jen tak tak si projit centrum, projit se po pláži, běžet na zapad slunka a zaplout do ikei abychom zjistily ze mají jen do 18 hodin, což bylo velmi ale opravdu velmi nepříjemné zjištění. Nedala jsem si totiž ve švédské ikee vegetarianský hot dog 🙄. Ale aspon jsem v te ikee byla. Daly jsme si doma super vytuněnou pizzu, romantickou komedii a hodiny povídání a dělání blbosti. Ani nechapu jak to, že to tak rychle uteklo a najednou bylo ráno v neděli a mne zbýval poslední den v jonkopingu.

Ten jsme si uzily velmi naplno, jídlo, jídlo, poznávání nového pití, moc dobrého pití které nikde než ve Švédsku nesezenu, taky moc dobrého jidla, neskutecneho množství. Sladkého, tak moc, ze se těším, až teď nic takového nebudu vůbec jist a hezky si vyrovnám ten brutální glytemickej propad indexu. Ne fakt. Je smutné, že ve Švédsku jsou nejlevnější energetické nápoje, sladkosti a … vždyť ti studenti nemůžou pořádně žít ani jist a správně fungovat, jestliže jsou sladkosti levnější než pořádné jídlo

Vysvitlo nám sluníčko i když byla ultra brutální kosa, ukázala mi Natalka strašně krásný park s výhledem na celý jonkoping. Kde se na skalnatém útesu, čnějícim nad městem, majestátně tyčily švédské vlajky.

Tam jsme poobědvaly své namichané saláty z nedalekého coopu, nechapu ze víc takovychle bufetů není v Česku. V českých obchodech nebo na letištích. Urcite by to melo veliký úspěch.

Procházely jsme se parkem kudy Natalka ještě nešla a couraly se kam nás nožky vedly.

CESTA DO JONKOPINGU: Praha>Brno>Viden> Varšava Chopin>Varšava Modlin>Stockholm>Jonkoping

Horsi bylo, ze jsem neměla ještě vyřešené ubytování v Londýně. Jelikož! Na letišti stansted, kam doletim, není možné spát, jelikoz je prý velmi světlé, rušné ale co víc, ono v noci zavira na 3 hodiny.
A co víc, ráno jsem si propocitala svůj zůstatek na účtu s časovýma možnostma a tím jak to tam vidím a vyšlo mi, že Cambridge bude lepší varianta než londyn. Jenže můj vybraný hostel v Cambridge už neměl volno v pokoji pro ženy. Takže… takže jsem skoro dost neochotně obednala a zaplatila dvouluzkový pokoj za dvojnásobek, ale aspoň na dvě noci a nebudu muset řešit spaní na letisti v lutonu, plus se budu mít kam vrátit po celodenním courání se městem Cambridge a okolí. Rada bych do Ely, ani nevím proč. Proste me tam něco táhne.

Moc se těším na snídani. Až si dám anglickou snídani v Anglii! To je takový můj skoro bucket list, proste v každé zemi je něco typického co potrebuju ochutnat nebo tam dělat;

Bosna a Hercegovina- burek

Itálie- proseco a pizza

Slovensko- halušky

Švédsko- ikea

Británie- anglická snídaně

a mohla bych pokračovat do nekonečna.

Na letišti v Göteborgu jsem si udělala radost miniaturkama šamponů místní značky, stejně jako ve švédské drogerii jsem si nakoupila dekorativku značky isadora, kterou považuji za velkou pecku. Velmi kvalitni kosmetika za velmi příjemné ceny, hlavně tedy ve Švédsku, protozle je to místní značka. V Česku by se člověk nedoplatil.

Teď jsem už v posteli na hotelu, vymydlena, spokojená a ready na další zážitky. 

 CESTA DOMU: Jonkoping>Goteborg>Londyn stansted > 24h v cambridge > Londyn Luton> Praha