Teď jsem dokoukala "dokument" s názvem Nejdelší třetí rande, které se odehrávalo na Kostarice při začátku covidu. A tak mne to donutilo se zamyslet, nad tím, co dal covid vlastně mně a kde to teď jsem.
Taky mi to docela dost připomnělo to, co mi chybí a ani si to neuvědomuju. Cestování a poznávání přírody.
Teď aktuálně...
Jsem tak strasne vděčná za jednu vec co mi byla uz od dětstvi “vtloukana” do hlavy. A to to, že všechno dělám jen pro sebe.
S vědomím, že si můžu vybrat jakoukoliv cestu, kterou chci a nebude mi haněna, se žije neskutecne lehce. To, nemit zatíženou hlavu otázkama ve stylu “co na to rekne okoli”, byla nejlepsi živná...
I kdybych nechtěla, musím říct, že moje přání sama sobě, co jsem si na začátku ledna psala, se začalo plnit poměrně dost rychle. Nečekaně 😂. Vždy mně to překvapuje, a to stále. I když by asi nemělo. Už jsem si to vyzkoušela fakt hodně krát.
A tak mi prvního února kolegyně nedobrovolně oznámila, že ji majitelé neprodlouží smlouvu....
Včera jsem byla na konferenci X DOUBLE v brně, kterou má na starosti Marek Kaleta, alias Marcus. Jsem nabitá znalostmi, pointami, zkušenostmi a chci si je sesumírovat ještě sem.
Přišlo to přesně v čas. Jelikož se mi za poslední týden událo víc než dost životních změn. Přišla jsem o práci, respektive jsem před deseti dny zjistila, že od...
V první řadě, Vám všem chci popřát VŠECHNO NEJLEPŠÍ DO nového roku, viz můj příspěvek na instagramu který řekne mnohem víc.
Víte jak se říká, že jste průměrem pěti lidí které potkáváte nejčastěji?
Od května se toho událo tolik! Tolik co tu chybí. Tolik co si zaslouží tady být, třeba jak jsem se sebrala, začala běhat nebo jela s kamarádkou na Mont Blanc. Taky ty mé myšlenkové pochody které občas fakt stojí za to :D. Nápady, realizace, reálno.
Spousta cestovatelských tipů, co kam jak a proč. Jenže veškerou energii mi bere salon.
Víte, už pomalu, fakt pomalu, ale za to jistě přicházím na to, že já mám prostě věci vydřené. Od á až po zet.
Takže; mám tady info o spaní v Mallaze a o palmě nic. Tak to dneska napravím.
Den jsme začali budíčkem u kostela v Cala Blava, kam jsme utekli z palmy. Mají tam nádhernou pláž, ale nic jiného než vily a pláž tam nemají. A to ani obchod, tam jen pro info.
Díky ubytování jsme si dneska nemuseli tahat cely den krosny na zádech po centru kam jsme vyrazili. Kdyby jo, asi by moje vnitřní krize přišla daleko dřív.
Dnešní den jsme začali v posteli, po vydatném spánku. Já jsem se oblékla a šla doladit článek ze včera. Potom se už jen chvilku vyhřát na sluníčku, nasnídat (Mc na Mallorce není úplně nejlepší volba = šedivé maso, zato ale lepší kafe se zmrzlinou než v ČR) a vyrazit do Port de Sollér. Na pláž s tím, že třeba potkáme průvod slavnosti Firo....
Dnešek bych začala od konce. A to tím, že jsme s přítelem úplně vyřízení, zničeni a totálně bolaví a vypnutí vypustili skoro duši. Naše nohy se vzali a utekli. Vzali roha domu kde si sbalili věci a už je nikdy neuvidíme. Takže to k našemu dnešnímu kilometrovému rozpětí.
Dneska nás vzbudilo ve tři ráno slabé poprchávání. Koukla jsem na mobil a tam info, že ve 4 hodiny bude na 70% pršet. Norové na yr.no neměli žádnou aktualizaci. Takže jsme pomalu začali balit. Jelikož jsem včera skoro naříkala o tom, jak mě bolí chodidla a cítím každý kamínek, rozhodli jsme se, ze zajedeme do Decathlonu v Palmě a...
Dnešek je ve znamení opakování.
Tak jsem zase tady.
Tentokrát s parťákem a musím uznat, že cesta s nim byla jiná. Než klasicky sama se sebou. Jak nečekané ;D. Nevím jestli bych úplně řekla, že lepší, ale jiná a moc fajn. V první řadě se máte po kom válet během cesty (pokud zrovna nejste vy ten, po kom se druhy válí :D ) a v druhé můžete se po sobe válet. ...
Ihned po příletu v noci jsem se courala 3 hodiny po starém městě a pořád obdivovala ty krásné baráky.
A teď přes den? Přes den nemůžu nějaká zavřít pusu údivem.
Je to přibližne 2-3 tydny zpátky, co jsem při projíždení reels na instagramu narazila na video o kočičce. Což by nebylo nic zvláštního, kdyby na něm nebyla kočička bez ouška. Poměrně zruinovaná bílá kočička.
Rozklikla jsem si tedy profil ktery to pridal a…? A okamžitě mě jeho obsah zasáhl.
Na instagramu je jedna slečna. Angelika, která sdílí svůj život ve válce. Sdílí i videa a ověřené informace přímo z Ukrajiny. Je to Ukrajinka která byla tři roky na Slovensku na škole, takže sdílí slovensky a překládá. Všechno u ní je čisté a real. Ať už si radia říkají co chtějí. Nemá důvod se na tom obohacovat. Její instagram zde...
Nevím..... je den od zahájení války na Ukrajině o Ukrajinu a já to pořad nějak nechápu....
Nějak nepobírám, že je to opravdická realita. Že jsme ve 21. století, kdy už máme být poučení.... a i tak je tu jeden idiot(sorry jako) který si usmyslel a tak je válka... Válka jednoho člověka... Který absolutně lidsky nepochopil historii.
Válka a...
Víte, nějak nechápu pár věcí.
Třeba to, že mi z okolí přichází taková..... podpora? Opora? Důvěra? Já vlastně ani nevím jak to pojmenovat.
Trochu se teď v tom životě tak plácám, co se pracovní sféry týká tak se v tom plácám poměrně hodně, a ne jen trochu. Jsem aktuálně úplně bez práce, hledám si prostory kde bych...
Proč poslat ženě kytku i když s ni ten den budete?
Nikdy jsem moc nepřemýšlela nad tím, být víc eco při menstruaci. Proč taky. Všude je všechno dostupné za pár korun. A co se děje potom? To už mi bylo vcelku jedno.
Než jsem narazila na myšlenku zkusit kalíšek. Možná to zamýšlení přišlo i s věkem, kdo ví. Zpátky ke kalíšku, myšlenka na jeho vyzkoušení ještě nějaký pátek rostla....
Poslední dobou si přijdu dost ztracená, taková divná a vnitřně zanedbaná. Nejbližší kamarádka by mohla vyprávět. Hlavně si několikrát týdně přijdu jako bych dávala všem, ale sama neměla nic. Jako bych se snažila být se všema, ale sama se sebou. Opravdově sama se sebou, nejsem poslední dobou vůbec. Posledních pár měsíců mi přijde, že toho mám...
Dám tady takových pár rad. Pro vás, pro mě. Kdo ví. Možná budu znít hloupě, nebo to budou věci které děláte už automaticky. Kdo ví.
Každopádně, si prosím vás založte složku BYT, kam si budete dávat všechny ty zbytečný věci jako odečty vodoměrů, nebo protokoly kdy vám kdo v bytě co kontroloval. Věřte mi, jednou to budete potřebovat.
Může se zdát, že jsem kdo ví jak strašně srovnaná, jen vděčná, klidná a vyrovnaná. Hah. Kéžby. Já bych ráda, ale častokrát se mi nálady mění jak na houpačce a pomalu ještě rychleji. Taky mívám v hlavě miliony otázek, myšlenek i nápadů. A k tomu ještě dostávám pokyny z venku. Nestíhám je všechny chytat, pak z toho vyleze prapodivně divná...
A teď?! Je náš! Je náš! Je náš. Vyřvala bych to do světa a ještě dál. Péťa ze které absolutně odpadly všechny ty sračky(snad omluvite), byla plna endorfinů a pocitu "takhle to má byt", "takhle je to v pořádku", "všechno se vyřeší", byla zase ta, do které se můj chlap zamiloval. Bylo to citit ve vzduchu, mezi nami a tak...
Jelikož jsem byla o víkendu na jihu Čech, kde už během pátku nasněžila tenka vrstva sněhu. A během víkendu jsme s přítelem stavěli už sněhuláka, mám už vánoční nálada v plném proudu.
Mnozí z vás už adventní kalendář mají, ať už pro sebe nebo pro drahou polovičku. Takže je dost možné, že jdu s křížkem po funuse. ALE! Taky...
Úplně jsem zapomněla na to, jak pekelně náročné jsou některé životní začátky...
Jo. Ano. I já, která ty nové začátky tak kvituje.
Nicméně! Vždycky se dají přežít, i kdyby jen s vidinou, že za chvilku už to bude dobrý. Ano, ja vím. Je to strašně těžky, člověk ma focus jen na tu jednu věc a to že...
Poslední dobou moc nepíšu, ačkoliv by toho bylo hodně co by se dalo říct. Hodně věcí si teď tak nějak potřebuju v klidu prožít abych o tom pak mohla v klidu mluvit. Nebo abych o tom vůbec mohla mluvit. Měla jsem rozepsáno celkem dost článků které jsem ale nestihla uložit a tak mi po automatické aktualizaci zmizeli, co k...