Cestování

Dostali jsme se z Prahy na tři stopy do Vídně. Ujeli jsme tedy za 7 hodin 330km. S fakt zajímavýma lidma 🤩.

Co se prvniho stopu týká, byla jsem brutálně najetá endorfinama, adrenalinem a nervózní. Takže tak mega vysmátá, že mi první auto zastavilo asi po 5 minutách. Co auto, přišla ke mě slečna, že si nakoupí a může mě hodit kus po trase. Nejlepší!
Nejvíc sympatická slečna, co o letní xchallange uz dávno slyšela, ale stejně jsem ji to připomněla...

Takže; mám tady info o spaní v Mallaze a o palmě nic. Tak to dneska napravím.

Den jsme začali budíčkem u kostela v Cala Blava, kam jsme utekli z palmy. Mají tam nádhernou pláž, ale nic jiného než vily a pláž tam nemají. A to ani obchod, tam jen pro info.

Díky ubytování jsme si dneska nemuseli tahat cely den krosny na zádech po centru kam jsme vyrazili. Kdyby jo, asi by moje vnitřní krize přišla daleko dřív.

Dnešní den jsme začali v posteli, po vydatném spánku. Já jsem se oblékla a šla doladit článek ze včera. Potom se už jen chvilku vyhřát na sluníčku, nasnídat (Mc na Mallorce není úplně nejlepší volba = šedivé maso, zato ale lepší kafe se zmrzlinou než v ČR) a vyrazit do Port de Sollér. Na pláž s tím, že třeba potkáme průvod slavnosti Firo....

Dnešek bych začala od konce. A to tím, že jsme s přítelem úplně vyřízení, zničeni a totálně bolaví a vypnutí vypustili skoro duši. Naše nohy se vzali a utekli. Vzali roha domu kde si sbalili věci a už je nikdy neuvidíme. Takže to k našemu dnešnímu kilometrovému rozpětí.

Dneska nás vzbudilo ve tři ráno slabé poprchávání. Koukla jsem na mobil a tam info, že ve 4 hodiny bude na 70% pršet. Norové na yr.no neměli žádnou aktualizaci. Takže jsme pomalu začali balit. Jelikož jsem včera skoro naříkala o tom, jak mě bolí chodidla a cítím každý kamínek, rozhodli jsme se, ze zajedeme do Decathlonu v Palmě a...

Dnešek je ve znamení opakování.